Krásné adventní poledne!

Když sfoukáváte svíčky na narozeninovém dortu, říká se, že si máte něco přát. Proč by tomu nemohlo být stejně i u adventního věnce? Tedy u věnce jde hlavně o zapálení svíček, ale Vánoce jsou přece obdobím splněných přání, tak na to dnes při zapálení té poslední určitě nezapomeňte! Co takhle si přát třebaaaa voňavou kosmetiku... :)

VotočVohoz dnes toto přání jedné z vás určitě splní. Nejen, že hrajeme o kosmetiku značky LUSH, ale dostanete od nás rovnou voucher na 1 500 Kč. Kosmetiku si pak můžete vybrat zcela podle svého přání na e-shopu www.lush.cz a nebo v kamenné prodejně v pražském Palladiu. A to už určitě stojí za to soutěžit!

Když už jsme u těch přání... některá z nich nejsou tak jednoduše splnitelná a je potřeba se trochu snažit a něco pro jejich splnění udělat. No, spíš už to nejsou ani tak přání, ale předsevzetí :) Takže úkol pro dnešní den? Zúčastněte se diskuze zde pod příspěvkem a odpovězte na otázku:

DÁVÁTE SI NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ? MÁTE NĚJAKÉ PRO ROK 2014?

Krásnou adventní neděli přeje

Vaše parta VotočVohoz

Milé Votočářky,

už zíííítra tady máme Štědrý den :) Jak už to tak bývá, 23. prosinec je spojen s nedočkavostí. Ti, co ještě nemají všechny dárky, mají dnes co dohánět, někteří ještě pečou, uklízejí a ti pilnější už se mohou jen natáhnout na gauč a třeba se dívat na pohádky... Pořád ve vás ale něco hlodá a už se nemůžete dočkat, jak půjdete spát, ráno se probudíte a budou Vánoce! A jako naschvál ten čas dnes tak pomalu utíká a do noci je ještě hooodně daleko. 

Dnešek je tedy ideálním dnem pro úklid šuplíků, šatníku či uspořádání kosmetiky. Že byste potřebovali nějaký šikovný organizér? Není problém, hrajeme o něj totiž v dnešní soutěži.

Tento je od značky Mumray, jejíž ručně dělané výrobky můžete zakoupit také v internetovém obchodě Molo7. Organizér je vyroben z koženky a zapínán pomocí koženkového pásku na druk. Navíc je krásně růžový! :)

Pro výhru stačí zúčastnit se diskuze pod tímto příspěvkem a odpovědět na naši otázku. A protože už zítra zasednete ke štědrovečernímu stolu, zajímalo by nás:

JAK U VÁS PROBÍHÁ ŠTĚDRÝ DEN A VEČER?

Příjemné těšení se na zítřejší velký den přeje

Vaše parta VotočVohoz

Šťastné a veselé, naše Votočářky :)

Tak už jsme se konečně dočkali a nastal nám dlouho očekávaný den D. Věříme, že u vás bude dnešek jen ve znamení cukroví, pohádek, lásky a naprosté pohody, tak to má totiž být :) 

Samozřejmě ani dnes nezapomínáme na vánoční soutěž a poslední okénko v adventním kalendáři. Dnešní výhra se vám jistě bude líbit a i když už si ji nebudete moct nadělit pod stromeček, užijete si ji určitě i během příštího roku! Soutěžíme o kouzelný plechový kufřík plný kosmetiky od LUSH s názvem Don't Knock It Till You've Tried It. Kufřík je plný tropicky ovocných laskomin, kterým prostě neodoláte!. Obsahuje masážní olej, luxusní krémovou koupel, mýdlo, šamkup na vlasy, pěnu do koupele, tabletky na zuby a koupelový balistik. Poté, co spotřebujete všechny ty poklady uvnitř, zbude vám tenhle krásný kufřík, abyste ho dál používaly a radovali se z něj. 

Kufřík máme připraven pro jednu z vás. Stačí se zúčastnit následujícího soutěžního úkolu:

POŠLETE NÁM NA E-MAIL kalendar@votocvohoz.cz NEJLEPŠÍ FOTOGRAFII Z DNEŠNÍHO SVÁTEČNÍHO DNE!

Posílat můžete cokoliv - nazdobený stromeček, hromadu dárků, štědrovečerní tabuli a nebo celou vaši spokojenou rodinu, fantazii se meze nekladou :)

Za celou partu VotočVohoz vám tímto přejeme krásné Vánoce plné klidu a pohody, neméně příjemný a úspěšný celý příští rok 2014 a také spoustu zábavy při votáčení! Děkujeme, že jste s námi celý rok byly a těšíme se na další fajn rok s vámi, našimi Votočářkami! :-*

P.S: Vyhlášení výsledků za všechny soutěžní dny naleznete zde: https://www.votocvohoz.cz/forum/novinky-na-votocvohoz/254292-vyhlaseni-vysledku-vanocni-souteze. 

K napsání tohoto článku mě inspirovala nedávno proběhlá akce „Hostina pro tisíc lidí“, které jsem se zúčastnila. Po vystání dlouhé fronty (zájem byl velký) jsem dostala porci zeleninového kari, které bylo opravdu dobré, na zakousnutí ještě pečivo. Bála jsem se plastových tácků a příboru, ale ty se nakonec nekonaly, organizátoři zvolili keramické misky a klasické příbory, za což jim děkuji. Byla to první velká akce tohoto typu v Čechách a jídlo bylo uvařeno z produktů, které by jinak mířili na skládku. Součástí oběda byla i výstava, kde jsme se mohli dozvědět více o obchodu s potravinami. Kromě lidí, kteří mají hluboko do kapsy, se přišlo podívat i spousta dalších obyvatel, kterým není tohle téma lhostejné.

A jak jsou na tom tedy lidé co se týče zacházení s jídlem?

Každý rok přijde na zmar přibližně jedna třetina světové produkce potravin, v chudých zemích jsou na vině především ztráty, v bohatých hlavně plýtvání. (1)

Kolikrát se vám za poslední týden stalo, že jste si koupili potravinu, která si pár dní poležela v lednici, a pak putovala rovnou do koše? Prostě proto, že jste ji nestihli včas spotřebovat, třeba jste na ni neměli chuť, nebo to byla unáhlená koupě a tak dlouho jste se jí vyhýbali, až už byla nepoživatelná.

Pokud vyhodí každý průměrný obyvatel Evropy 95-115 kg jídla ročně, na čtyřčlennou rodinu to vychází minimálně kilogram potravin denně, z čehož by vlastně tato rodina mohla plnohodnotně nakrmit dalšího člověka. Jenže ten další člověk se k vašemu „odpadu“ bohužel nedostane.

Když je něčeho málo, máme tendenci si toho vážit, pokud máme něčeho nadbytek, není nám hloupé s tím plýtvat. V obchodě nás stále vybízejí k nákupu „výhodného“ balení, rodinné porce, 3+1 zdarma a člověk se dá snadno ošálit a dojde rychle k závěru, že si doma udělá zásobu na horší časy, tak proč to nekoupit teď, když je to v akci? Tak si koupí třeba pět čokolád, které ale nakonec stejně „padnou“ během dvou večerů. Nebo kilo pomerančů, z kterého zkonzumuje jeden kus, a ostatní ovoce postupně uhnívá ve spíži.

Vybavuje se mi scéna z filmu Hříšný tanec, kdy si hlavní hrdinka po jídle povzdechla, že by chtěla zbylé jídlo poslat hladovějícím lidem v Africe. Myšlenka je to logická, její realizace už trochu složitější. A to nejen z hlediska vzdálenosti, ale třeba v Čechách je darování potravin i legislativní problém. Jakmile má totiž potravina prošlou záruční lhůtu, nesmí být dál používána a pouze a jenom ekologicky likvidována, obchodníci by tedy museli darovat potraviny ještě před datem spotřeby. Dále pokud by chtěl třeba supermarket darovat potraviny, bude ho to stát nejen zisk z prodeje, ale musí za to ještě zaplatit 15% DPH, a to i v případě, že se datum spotřeby teprve blíží. Likvidace je tedy paradoxně levnější než darování. Ale třeba je to jen chytrá výmluva prodejců, protože prostě nechtějí dávat do oběhu něco, co si člověk u nich běžně kupuje za peníze.

Nedávno nabídly obchodní řetězce lidem dosti šalamounské řešení, jednotlivé supermarkety a hypermarkety uspořádaly Národní potravinovou sbírku s tím, že nakupující dostávali před obchodem letáček a mohli nakoupit kromě obvyklých surovin i něco navíc a to pak odevzdat za pokladnami do příslušných vozíčků. Trošku mi přijde škoda, že se energie nevěnuje spíš změně zákona, protože tohle mi přijde jen jako přesouvání odpovědnosti ze státu na jednotlivé obyvatele. Na druhou stranu pro obyvatele v nouzi je to alespoň dočasné řešení.

Na závěr odkaz na stránky organizátora Hostiny pro tisíc http://www.zachranjidlo.cz/?page=hostina kde najdete mimo jiné i typy na skladování potravin, to aby vám déle vydržely a méně jich tak končilo v popelnici.

A jak jste na tom s jídlem vy? Dojídáte či plýtváte?

(1) http://denikreferendum.cz/clanek/10514-tretina-svetove-produkce-jidla-se-podle-fao-kazdy-rok-vyhodi

Zdroje obrázků http://www.zachranjidlo.cz/

Dlouhou dobu jsem si kupovala v obchodě musli sušenky s kokosem a nosila je všude s sebou. Byly totiž na svačinu ideální, správně velká porce, křupavost a luxusní chuť. Člověk by řekl, že když jde o musli, půjde i o zdravou alternativu běžných sušenek. Chyba lávky, dnes už taky vím, že i v tomhle případě je třeba sledovat složení potravin. Děláte to taky?

Když jsem prostudovala složení, protočily se mi panenky. Kromě cereálií jsem objevila i rafinovaný cukr a mouku. Rozumějte, nejsem maniak co nesní nic s moukou a cukrem, ale při vyšší ceně mi to nepřišlo jako ta nejlepší volba oproti běžným sušenkám.

Pořád jsem přemýšlela, jak si vyrobit domácí tak, aby tam byly jen kvalitní ingredience. Výsledek mého snažení vám předkládám o kousek níž. Sušenky, které vám doma zaberou jen chvíli přípravy, jsou jen z toho nejlepšího a můžete si do nich vlastně přidat cokoliv, na co zrovna přijde chuť.

Na šest sušenek je potřeba:

• dvě hrsti ovesných vloček
• jedna hrst strouhaného kokosu
• jeden zralý banán
• jedna lžíce medu

1. Do vysoké nádoby jsem si nasypala vločky, kokos, na kousky nakrájený banán a med a s pomocí ponorného mixéru rozsekala na poměrně kompaktní hmotu. Neměla by ale vzniknout homogenní kaše, vločky by měly zůstat na malé nebo větší kousky.

2. Vlhkýma rukama jsem z hmoty vytvořila placičky, které jsem rozložila na plech vyložený pečícím papírem. Plech jsem pak dala péct do trouby předehřáté na 150°C asi na 30 minut, dokud nejsou sušenky zlatavé a křupavé.

3. Pak už jen stačí vyndat z trouby a počkat, než vychladnou.

TIP - Místo kokosu můžete přidat třeba:

• čokoládové pecičky
• na kousky nakrájené sušené ovoce
• na kousky nakrájenou kandovanou pomerančovou kůru
• nasekané ořechy, například pekanové

Další recepty z mé kuchyně můžete sledovat na blogu svasniprojidlo.blogspot.com.

Rok 2014 bude v módě hlavně ve znamení osobnosti a originality. Tak nezůstávejte pozadu a pořiďte si netradiční a zajímavé baleríny! Že po Vánocích peníze v kapse zrovna nechřestí? Nevadí, vdechněte nový život staré obuvi!

Do It Yourself je mezi bloggery i širokou veřejností po celém světě velice oblíbeným pojmem, zejména teď v době finanční krize. Dnes vám přinášíme nápad, jak použít staré okoukané botky k výrobě nových, trendy balerín, které zaujmou nejen vaše kamarádky a kolegyně!

Technické záležitosti
Potřebovat budete materiály vybrané k výrobě konkrétního „modelu“ balerín, pro který se rozhodnete, tj. různé látky, barvy, korálky, cvočky, přívěšky, nášivky, barvy, lepidlo, třpytky, jehlu, nit a podobně. Pracujte vždy na nějaké podložce, i kdyby jen na rozložených novinách nebo letácích, nestojí za to se zlobit nad ušpiněným nábytkem nebo podlahou. Konkrétní návody vám tu dnes nepopíšeme, ale jsou snadno dohledatelné na internetu v češtině i v angličtině, stačí se pořádně porozhlédnout!

A teď k inspiraci!
Na koláži jsem shromáždila boty od předních obuvních značek, na serveru polyvore.com, jak můžete vidět, balerínky jsou ozvláštněny vtipnými motivy zvířátek (kočičí obličejíky), vzhledem smokingu, knírky… Časté jsou i botky s našitými zlatými ozdobami (ty se dají sehnat v korálkárnách a jiných specializovaných prodejnách – od ptáčků, rybiček, klícek, klíčů, hudebních nástrojů až k jídlům nebo žehličce!). Mašle, řetízky a květinové ozdoby také nejsou žádnou raritou. V galerii najdete už i povedené výrobky šikovných bloggerek.

Špičková móda

Klasiku v podobě francouzské špičky balerín (má jinou barvu než zbytek boty) znovu do módy přinesl módní dům Chanel v roce 2010, od té doby se tento trend statečně drží na vrcholu. Lakované, jinak zabarvené špičky se ale přetransformovaly i do krajkových, flitrových i cvočkových aplikací. Stačí si vybrat!

Foto: polyvore.com
Text: Natalie K. (www.dokonalazena.cz)

01 / 14 / 1904 – 01 / 18 /  1980​

Dvorní fotograf britské královské rodiny. Trojnásobný držitel prestižního ocenění Oscar. Neohrožený válečný fotoreportér. Uznávaný kostýmní výtvarník. Vyhledávaný scénograf i nepřehlédnutelný módní ilustrátor magazínů zvučných jmen. Bezpochyby ojedinělá kumulace různorodých tvůrčích poloh v jedné jediné osobě. Řeč je o siru Cecilu Beatonovi, od jehož narození si letos připomínáme jubilejní již stodesáté výročí (shodou okolností připadl rovněž den jeho úmrtí  na sobotu).

Cecil Beaton, fotografie pro zářijové číslo Vogue, 1968.

Kariérní úspěch zaručen

Přesvědčen o své výjimečné všestrannosti o sobě nerad slýchával pouze jako o fotografovi, ač toto jeho životní poslání bylo zjevné takřka od kolébky. Již od útlého dětství jej jako malého chlapce do tajů fotografie totiž zasvětila jeho chůva, která tehdy své amatérské práce pořizovala na Kodak 3A. Tomuto modelu ostatně zůstal Beaton po dlouhá léta věrný, aby jej později vystřídala dvouoká středoformátová zrcadlovka Rolleiflex. Netrvalo dlouho a již jeho rané snímky začaly plnit stránky londýnských společenských časopisů. Nutno podotknout, že mimo zmiňovanou chůvu měly na těchto prvních úspěších nemalý podíl i jeho matka a sestry, poněvadž právě ty byly aktérkami, které mu častokrát poslušně pózovaly.

Cesta vede přes Hollywood

Poté, co absolvoval studia historie, umění a architektury v Cambridge, dělil svůj čas mezi vyučování fotografického řemesla, navrhování kostýmů a knižních obalů. Tedy až do roku 1927, kdy mu do klína spadla vskutku pohádková nabídka na spolupráci ze samotného Vogue. Tato vstupenka do velkého světa znamenala v jeho kariéře zlomový okamžik a otevřela mu i dveře do hvězdného Hollywoodu. Do povědomí široké veřejnosti se pak zapsal především jako portrétní fotograf okouzlujících tváří stříbrného plátna, poněvadž jeho snímky bezezbytku naplňovaly představy komerční velkoprodukce filmového průmyslu. Jakožto módní i sexuální ikona ztělesňovala dokonalá hollywoodská star touhy diváků po úspěchu, okouzlující kráse a ideálním životě v přepychu. Role portrétní fotografie a plakátů, které byly často přílohami magazínů, tak zároveň plnila funkci masové propagace, kdy mohl naprosto kdokoli vlastnit snímek svého idola (což fyzicky samozřejmě možné nebylo). Kromě dokonalých tváří filmových div Marlene Dietrich, Elizabeth Taylor, Grety Garbo a Marilyn Monroe zvěčnil na svých fotografiích i půvab Audrey Hepburn, Jacqueline Kennedy či Grace Kelly, umělce Pabla Picassa, Andyho Warhola, bouřliváka Micka Jaggera i hlavy korunované. Mimo jiné stál za fotoaparátem během známé svatby prince Eduarda s Wallis Simpson a byl tak jedním z mála, kdo na vlastní oči viděl ony Mainbocherovy šaty v barvě slavné "wallis blue" (zub času z nich veškerou modř nenávratně smazal - pozn. autora). Ač své snímky precizně komponoval podobně jako divadelní scénu, nezapřou citlivý přístup jejich autora k portrétovanému.

Na prknech i na bojišti

Rovněž jeho láska k divadlu se nezrodila ve vzduchoprázdnu. Jeho otec Ernest (1867-1936) nebyl totiž  jen prosperujícím obchodníkem se dřívím, ale i zapáleným amatérským hercem. Jablko nepadá daleko od stromu a nejinak tomu bylo i tentokrát. Pomyslného vavřínového věnce se pak dočkal roku 1964, kdy získal dva Oscary za návrh kostýmů a scény k divadelnímu a filmovému zpracování My Fair Lady. Než se však tohle všechno událo, na vlastní kůži si ve službách vlasti během druhé světové války vyzkoušel roli fotoreportéra.

Sám sobě reklamou

Proslul ovšem i svým šviháckým vystupováním britského gentlemana za každých okolností obklopeného vytříbenou společností. A nejen jím. Vědom si toho, že jen ten, o kom se čile mluví, neupadne v zapomnění, pečlivě dbal, aby se v médiích a dobovém tisku hojně objevovaly anonymní historky o jeho osobě a jméno Cecil Beaton bylo skloňováno ve všech pádech. Výtečná strategie, která je ostatně účinná dodnes. A na závěr rada nad zlato zní - uvařte si dobrou kávu a věnujte pár minut vzpomínce na tohoto pána pouhopouhým kocháním se nad jeho fantastickou fotografickou i ilustrátorskou tvorbou. Zaručený recept, jak zahnat chmury v těchto šedivých dech. Slibuju ! 

obrazová příloha: http://www.flickr.com/photos/53035820@N02/sets/72157624797337787/

1. princezna Ira von Furstenberg, 1955 

2. klobouky od Elsy Schiaparelli, 1937

3. oficiální portrét Alžběty II. v korunovační róbě, 1953

4. Dovima, 1952

5. Audrey Hepburn, 1963

6. titulní strana červencového čísla Vogue, 1935

7. tanečnice Tilly Losch, 1930​ 

8. Barbara "Babe" Cushing Mortimer Paley

9. princezna Natalia Paley ve večerním plášti od Luciena Lelonga, 1935

10. Norma Shearer, 1930

11. Gabrielle Chanel ve svém pařížském apartmánu na rue Cambon, 1965

12. herečka Gwili Andre, 1932

zdroje:

http://kultura.idnes.cz/svihak-cecil-beaton-0o4-/vytvarne-umeni.aspx?c=990512_191813_vytvarneum_mat

http://fotografievefilmu.blogspot.cz/2012/12/george-hurrell-cecil-beaton-portretni.html

Přišel leden (i když je to tedy takový leden – neleden), každopádně je tu další rok, a abych nevyšla ze cviku, chtělo to zase něco upéct.

Objevit kouzlo lineckého koláče jsem se chystala předlouho a teď, při listování starými čísly Apetitu, jsem na recept natrefila. Já vím, že se mám učit na zkoušku a vím, že mám milion naprosto důležitějších věcí na práci, ale znáte to… Držím palce, ať se vám taktéž povede!

Linecký koláč

• 175 g hladké mouky
• 150 g moučkového cukru
• 3 žloutky, prošlehané + 1 žloutek na potření těsta
• 100 g lískových oříšků
• nastrouhaná kůra z 1 bio citronu
• 1 lžička skořice
• špetka soli
• 150 g studeného másla
• 300 g kyselejší marmelády
• Mandle na ozdobu

1. Lískové oříšky opražte v pánvi, poté je nasypte do utěrky a třete je mezi sebou, tím odstraníte slupky. Poté oříšky namelte najemno.
2. Mouku smíchejte s cukrem a třemi důkladně našlehanými žloutky, postupně přidávejte oříšky, citronovou kůru, skořici a špetku soli. Nakonec do těsta rychle zapracujte i chladné máslo nakrájené na kousky.
3. Vytvarujte bochánek a dejte ho na hodinu odpočívat do ledničky. Pak oddělte zhruba čtvrtinu a tu vraťte zpět do ledničky. Ze zbytku vyválejte plát silný půl centimetru. Přeneste jej do máslem vymazané dortové formy o průměru 23 centimetrů a dno hustě propíchejte vidličkou, aby se v něm při pečení netvořily bubliny. Těsto rovnoměrně potřete džemem. Zbylé těsto rovněž vyválejte, rádýlkem ho pokrájejte na proužky a ty klaďte ve tvaru písmene X jeden přes druhý.
4. Koláč potřete žloutkem a ozdobte mandlemi, které lehce vmáčkněte do těsta. Pečte v troubě předehřáté na 180 °C zhruba 40 – 45 minut.

Při pečení koláč peču ve formě vyložené pečicím papírem, dá se s ním snad no manipulovat. Koláč nechejte ve formě až do úplného vychladnutí, těsto si mezitím ještě sedne a zpevní a koláč se při krájení nebude drobit. A co se marmelády týče, správně do lineckého kolče patří rybízová, ale já jsem použila domácí višňovou a výsledek byl lahodný.

Vaše

Děvče u plotny

Ahoj Votočářky,

co jsme slibovali včera v příspěvku ve fóru, to dnes plníme :-) Máme pro vás rozhovor s naší blogovou královnou Kristinkou. 

• Co ty a VotočVohoz? 

Nějakou dobu už tu jsem, avšak jak dlouhou, už říct nedovedu. Každopádně dlouho. Pamatuji původní vzhled i začátky blogu. 
Jednou jsem stála na České pod hodinama (nejčastější a nejtypičtější místo setkání v celém Brně, pozn. pro nebrňáky) a čekala na slečnu, která si měla přijít pro nějakou sukni. Během té čtvrthodinky, co jsem tam netrpělivě přecházela, vedle mě proběhla další asi dvě předání věcí přes VV a já nestačila zírat. Další den jsem měla prodat další věc… a ono se to stalo znova. Asi dvě slečny se v těch deseti minutách potkaly a tak jsme se daly do řeči a zhodnotily, že Vovoč vohoz prostě žije.

• Kdy tě napadlo založit svůj blog a co tě k tomu vedlo?

První blog jsem si založila ve třetím ročníku na gymnáziu, vedla mě k tomu touha zkusit, jestli na to mám, jestli i nějaká holka kdesi z Moravy může psát úspěšný blog. Nejdřív to bylo o šatech, ale co si budeme nalhávat, nejstylovější osoba pod slunce zřejmě nejsem. Přelomovým je až můj blog Děvče u plotny, který poslední dobou sklízí docela úspěchy. Ale nechci usnout na vavřínech, vím, že blog znamená neustále se zlepšovat a hlavně, naučit se péct pořádně, ne jen něco zkoušet, jestli se to povede. Poslední dobou zjišťuji, že mi chybí tolik zkušeností v oblasti cukrařiny, ale s odhodláním a pílí člověk daleko dojde. A potom, nikoho jsem ještě neotrávila.

• Nedílnou součástí všech tvých příspěvků jsou opravdu krásné autorské fotky. Fotíš si fotky pro blog od začátku sama?

Ano, všechny fotky jsou mé, neuvěřitelně mě to baví a foťák skoro nedám z ruky. Používám naprosto základní zrcadlovku Canon 1000Ds objektivem 50 mm a všechny moje fotky ještě edituji ve Photoshopu. 

• Co tě na blogování baví nejvíc? 

Člověk se seznámí se spoustu zajímavých lidí, ať už jen virtuálně, anebo i naživo díky různým setkáním. Blogeři jsou docela uzavřená komunita, kterou mě baví prozkoumávat. A nejlepší je jít s těma holkama na kafe. Protože z blogu třeba víte, že vás zajímají podobné věci, a je skvělé jít si popovídat i v realitě. 
V poslední době ale vzniklo tolik blogů, že je člověk nestíhá ani sledovat a z české scény jich čtu jen pár, celkově mě nějak neuchvacují. 
A hlavně mě baví péct, fotit a vytvářet příspěvky, i když je to někdy práce na pár hodin. Ale stojí to za to.

• Jakému ze svých blogů či projektů se věnuješ nejčastěji a co plánuješ do budoucna?

Tomu o pečení, jednoznačně. Peču skoro každý den. V lednu jsem začala péct pro brněnské Bistro Franz, krásný a stylový podnik se skvělými lidmi, tam mě nechávají zkoušet všechno, co chci. Brigáda snů pro někoho jako já, nemyslíte? Nejhorší je jen to vstávání o páté ranní… 

• Uživatelky VotočVohoz si tě možná nejvíce pamatují jako švédskou au-pair a pravidelně četly tvůj deník. Jak bys shrnula svůj pobyt ve Švédsku?

Švédsko je naprosto jiná zem než Česká republika. Chování lidí vůči sobě navzájem je mnohem zdvořilejší, Švéd vás nikdy neseřve ve vlaku, že máte špatný lístek. 
Když se ohlédnu zpátky na toho půl roku, musím říct, že jsem se naučila být samostatnější, spolehnout se sama na sebe. Bylo to o přežití, člověk musí komunikovat v cizím jazyce a nebát se. Vím už, že se dokážu postarat o děti a řídit auto a vařit pro pětičlennou rodinu. A hlavně, je to o člověku. Je tolik možností, a když si řeknete, že chcete něco dokázat, nic vám nestojí v cestě. Tedy samozřejmě, stojí, překážky jsou vždycky, ale pokaždé se dají překonat. Jen chtít a nezaleknou se před první těžkostí. Vím to z vlastní zkušenosti.

• Tvou hlavní dominantou je kuchyně a všemožné výborné recepty. Kdybys měla ze svých receptů sestavit menu do soutěžního pořadu, co bys vybrala? 

Tak to je těžké. Asi bych uvařila lososa na nějaký způsob, to je sázka na jistotu. Polévku nejspíš dýňový krém, ale u dezertu bych se nemohla rozhodnout. Možná švédský čokoládový dort kladdkaka anebo pusinkový koláč. 

• V blogovém světě už jsi poměrně ostřílená blogerka. Je něco, co bys mohla poradit těm začínajícím?

Počítejte s tím, že chcete-li blog dělat dobře, obětujete mu obrovskou část svého času. Texty by měly být vtipné a bez hrubek, fotky kvalitní a nejlépe kvalitním foťákem v denním světle, aby lahodily oku. Důležitý je celkový vzhled blogu, aby se texty dobře četly, aby byly obrázky stejně veliké…(Můj milý je z ajtý, víte? To od něj mám takové informace,) Každý detail je důležitý. 
A pak je to o vás, musíte vědět, kolik svého soukromí chcete internetu prozradit a poodhalit. Je potřeba vytvořit hranici, která je hodně tenká. Pište tak, abyste ze své práce měly dobrý pocit a pak si vás čtenáři najdou.

• A teď "rychlá sedmička" aneb několik krátkých otázek:

1) Tvá oblíbená barva? Černá a modrá. Nedokážu se rozhodnout. 

2) Tancuješ někdy bez hudby? Jistě, ale hudbu si k tomu v duchu představuji. 

3) Tvé oblíbené jídlo?Čokoláda a avokádo. 

4) Jsi líná? Kdo není? 

5) Dívala ses někdy na telenovelu? Náhodně jsem se přichomýtla asi ke dvěma dílům Esmeraldy. 

6) Zpíváš si ve sprše? Zpívám si všude a pořád, ale zrovna ve sprše nijak zvlášť. 

7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Baletkou a princeznou, avšak ani jedno se mi k mé smůle nepoštěstilo.

Zajímá vás ještě něco o naší blogové královně? Své otázky pokládejte v diskuzi :)

Vaše parta VotočVohoz

Určitě každý z nás má doma staré zrcadlo. Já vám ukážu, jak ho za pomoci barev na sklo a třpytek  'znevšednit'. Je to hodně jednoduché a efektivní! Ale nafotit to zrcadlo byl nadlidský úkol, protože všude jsem byla já s foťákem nebo polovina mého pokoje a na room tour můj pokoj ještě není připraven :D

CO BUDEME POTŘEBOVAT? 

• staré zrcadlo 
• barvy na sklo / window colours
• štětec 
• třpytky

1) Pomocí barvy (já použila bílou) nakreslíme do okrajů zrcadla linky a spirály, do zbytečně prázdného prostoru můžete přidat tečky. 

2) Na povrch zrcadla nasypte třpytky a štětcem je naberte. Setřeste je opatrně nad bílou linkou a dávejte pozor, aby jste ji nerozmazali. 

3) Po zaschnutí linek je čas na růže a květiny! Já ty své kreslila podle oka, ale můžete použít i nějakou šablonu nebo předlohu. Můžete použít i třpytky. A nechte zaschnout.

A je hotovo! :) 

Více na našem blogu v rubrice DIY: in-protested.blogspot.cz

Ahoj Votočářky :)

Valentýn, Valentýn, Valentýn...ať už chceme nebo ne, je všude kolem nás. Vyskakuje na nás na bannerech v internetových prohlížečích, z výloh obchodních center a koneckonců i zde ve fóru na Votoči se to jen hemží valentýnskými příspěvky. Názory na svátek zamilovaných se různí, někdo jej miluje, někdo nenávidí, někoho nechává chladným a někdo se naopak vřele těší, jak jej se svým vyvoleným oslaví.

Tak či tak, my vás milujeme všechny: zadané i nezadané, v zimě i v létě a stejně jako vy milujeme vaše super hadříky! V této soutěži tedy nepůjde o žádná srdíčka či zamilovaná psaníčka - #ShowMeYourValentine bude pouze o vašich nejmilejších kouscích z vašich skříní!

V čem soutěž spočívá?

Hlavní roli bude hrát váš předmět (oblečení či doplněk), ke kterému se váže nějaký příběh, historka nebo jej máte spojený s nějakou konkrétní příležitostí. Nemusí jít o nic zásadního, stačí jen vzpomínka na to, kde jste tento předmět měly na sobě,  Rozhodli jste se např. prodat šaty, ve kterých jste na dovolené potkali svou letní lásku? Nebo jste zjistili, že boty, ve kterých jste absolvovali svůj maturitní ples, už dále nevyužijete? Podělte se s námi i ostatními Votočářkami o zajímavosti, které vaše předměty dosud skrývaly!

Jak soutěžit?

• Pohrajte si s fotkou předmětu tak, aby co nejvíce vypovídala o vašem vztahu k němu. Domluvte se např. s kamarádkou a zahrajte si na modelky. V této soutěži půjde především o kreativitu, takže fotky budou velmi důležité.
• Nahrajte předmět do katalogu klasickým způsobem. Název předmětu však MUSÍ být v tomto tvaru: #myvalentine + stručný název (např. černé tričko).
• Do popisu předmětu napište v krátkosti jeho příběh, to, čím je pro vás vyjímečný.
• Soutěž poběží od 10. do 28. 2. Následně vybereme 20 předmětů s nejkreativnějšími fotkami a nejlepšími příběhy a z nich vylosujeme 3 vítězky. Čím více předmětů nahrajete, tím vyšší tedy bude vaše šance na výhru.

O co hrajeme?

Říká se, že láska prochází také žaludkem...leckdy nám ale taková láska k jídlu může způsobit více problémů, než potěšení.  Aby jste si jídlo s láskou vychutnali, připravili jsme pro vás tři vouchery v hodnotě 1 500 Kč na profesionální nutriční poradenství s Julií Zákosteleckou. 

Slečna Julie vystudovala Vyšší zdravotnickou školu, obor Diplomovaný nutriční terapeut. V současnosti působí jako nutriční terapeutka ve své soukromé poradně, ve společnosti NutriCare, ve fitness Victory a spolupracuje s osobními trenéry v seskupení fitness2you.

Nutriční poradenství obsahuje minimálně tři konzulatace. Vstupní konzultace zahrnuje osobní pohovor zaměřený na vaše stravovací návyky, rodinou i osobní anamnézu, fyzickou aktivitu, denní režim atd. Na druhé konzultaci proběhne předání jídelníčku a zhodnocení vašeho celkového stavu. Další kontrolní konzultace vás čeká po zhruba 14 dnech dodržování jídelníčku a následně je možné dohodnout se ještě na další konzultaci. Poradenství probíhá osobně v Praze, pokud však nemáte možnost přijet, můžete se dohodnout i na konzultacích online.

Tak vzhůru do soutěžení!

S láskou vaše parta VotočVohoz

Zdravíme vás, Votočářky :)

Už jste zvědavé na rozhovor se slečnou, která má na Votoči více než 800 předaných předmětů? Nebudeme vás dlouho napínat. Zde je rozhovor s Pufie, který jsme vám slíbili ve včerejším fóru.

• Do kategorie Prodejkyně no. 1 jsme tě nezařadili náhodou. Máš přes 800 předaných předmětů. Kde jsi k tolika věcem přišla?

Už jsem tu nějakej ten pátek, takže ono se to nakupí, ale je to tak, že můj pokoj má tak 3x4 metry a to s mojí vášní k nakupování moc nejde dohromady. Věci už nemám pak kam dávat, takže třídění skříně je u mě skoro na denním pořádku :D. Také hodně objednávám ze zahraničí, takže často do katalogu přibudou věci, které bych si s radostí nechala, ale bohužel mi nesedí. Ale i přesto, že jsem občas zklamaná z velikosti někdy i z kvality, neměnila bych, v Čechách jsou ceny hrozně přemrštěné a zde nakupuji snad už jen ve slevách, za plnou cenu si něco koupím, jen když bez toho vážně nemůžu žít.

• Tvé hodnocení je opravdu úctyhodné. Teď už zřejmě nemáš s prodejem žádné problémy, ale jaké byly tvé začátky bez hodnocení?

Ano, vysoké hodnocení je opravdu velká výhoda obzvlášť v dnešní době, kde je všude spousta podvodníků. Jinak co se týče začátku, abych se přiznala, tak už si na to moc nevzpomínám (je už to také něco přes 2 roky), takže na tohle moc nedokážu odpovědět. Ale v té době ještě na VotočVohoz nebylo tolik prodejců a tedy taková konkurence, jako když je nás tu teď 220 000, takže se prodeje dařili i lidem s méně hodnoceními.

• Jak zvládáš vyřizovat všechny obchody?

Vyřizování obchodů je docela náročné, pro mě je to už jako taková brigáda, protože přijdu ze školy a sednu si k Votoč., Člověk je pár dní bez internetu a dohánět odepisování a přeměřování je vážně docela záhul, ale i přesto mě to baví a docela uvažuju nad nějakým otevřením vlastního obchůdku v budoucnosti :) Chození na poštu zabere též dost času, chodím tam každý týden, většinou několikrát (podle toho jak to stíhám se školou), takže už jsem tam jako doma.

• Co je podle tebe při prodeji zboží nejdůležitější - jak nejlépe zaujmout?

Prodej hodně dokáže zvýšit právě hodnocení, na které dnes dává hodně nakupujících. Ti, kteří se nově přidají a tuto výhodu nemají, musejí body nasbírat jinde. Hodně dělají fotky, nejlépe focené na postavě i na ramínku a za denního světla, aby si každý věc dokázal představit. Když budete mít věc zmuchlanou na zemi a vyfocenou za žlutého světla od žárovky, nevypadá to tak hezky a případný zájemce většinou stejně požádá o přefocení, takže je to další zdržování pro vás. Další důležitou věcí je uvádění i sebemenších vad předmětu, aby pak nedocházelo k nedorozumění a zbytečně jste nesbírali neutrální nebo i negativní hodnocení. Setkávám se tu totiž i s prodejci, kteří prodají hadr na podlahu ve “skvělém“ stavu, jen aby se ho zbavili a spokojenost druhé strany je jim šumák.

• Co bys mohla poradit začínajícím prodejkyním?

V téhle otázce budu asi dost odkazovat na tu předchozí. Takže určitě hezky nafocený katalog (slyšela jsem tu i názory, že by bylo hezké, aby věci byly foceny i jinde a jinak aby nebyl katalog na jedno brdo, celý focený u jedné skříně apod. Souhlasím, že by to bylo pěkné, ale ne vždy je to bohužel možné.) Dále tedy dbát na spokojenost zákazníka, snažit se mu vyjít vstříc, když je to možné. Můžete se zkusit také víc zapojovat ve fórech, kde si vás mohou lidi všimnout (tím nemyslím, házet svůj odkaz na katalog do každého fóra, kam to třeba vůbec nepatří).

• Máš nějakou zajímavou historku z prostředí Votoče?

Zajímavou nevím, ale díky Votoči už jsme si byla pokecat s pány policajty ve spojitosti se slečnou Viki, která nám chtěla ochotně objednat věci z Anglie (nakonec to naštěstí dopadlo dobře a peníze mám zpátky). ;) 
Párkrát při čekání na slečnu kvůli předání přede mnou proběhlo i jiné předání z Votoče. 
Jenou jsem měla sraz, a jelikož se chci vyhnout trapasu, že oslovím někoho jiného, vždy si napíšeme, co máme na sobě, abychom se poznaly. Jednou mi takhle slečna popsala co má na sobě, takže jsem šla najisto, ale pak jsem zjistila, že to byla prostě jen blbá náhoda. Úplně stejně oblečená slečna, co čekala na stejném místě. Pěkně na mě koukala, když jsem to na ní vybalila. :D

• Určitě už jsi měla spoustu příležitostí setkat se např. při předání zboží i s dalšími Votočářkami? Máš mezi nimi i nějakou kamarádku?

Tak určitě jsem na Votoči při předání věcí poznala spoustu milých slečen, ale s žádnou se nějak víc nekamarádíme. Občas si s pár slečnami napíšu, ale to je tak vše :)

• A teď opět "rychlá sedmička" otázek:

​1) Tvá oblíbená barva? Vínová.
2) Tancuješ někdy bez hudby? S hudbou je to lepší :D
3) Tvé oblíbené jídlo? Pizza, čína.
4) Jsi líná? Ne :D (kecám)
5) Dívala ses někdy na telenovelu? Jo, jako malá jsem u babičky po ránu koukala.
6) Zpíváš si ve sprše? Jelikož bydlím v paneláku a v koupelně je vše nejvíce slyšet, tak ve sprše ani moc ne, ale jinak snad všude. Zpívání ve sprše přenechávám sousedce. :D
7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Zpěvačkou.

Máte nějaké další otázky pro Pufie? Ptejte se v naší diskuzi. :)

Vaše parta VotočVohoz

Co na Valentýna?

Ač nepatřím k těm, kteří by tomuto svátku plnému blikajících srdíček a chlupatých červených plyšáků zcela holdovali, dovolila jsem si pro ty z vás, kteří rádi svou drahou polovičku potěší nějakou roztomilou maličkostí připravit návod na praktický dárek. A přijde ještě víc vhod, když už nám začala ta zima!

Co budeme potřebovat?

• Čajové filtry (v drogeriích DM za 50 Kč).
• Plný čajový sáček.
• Jehlu a nit.
• Nůžky.

Náročnost: 3/5, zvládne to opravdu každý, je to chce trochu té trpělivosti a jemné motoriky.

Časová náročnost: jeden čajový sáček se vším všudy 10 - 20 minut.

Postup

1.

Ideálně bychom si měli vytvořit šablonu srdce na čtvrtce či kartonu a obkreslit její obrys na čajový filtr v té části, kde je dvojitý. Ti zručnější se ale obejdou bez ní (já mezi ně bohužel nepatřím, mé dílo by bez šablony vypadalo jako od tvořivého dítěte předškolkového věku).

2.

Navlečeme nit na jehlu a můžeme vesele šít po stopách tužky! Vřele doporučuji použít nějakou tenkou jehlu, jinak výsledky nejsou nejvábnější.

3.

Prošijeme postupně skoro celé srdce, ale necháme mezeru pro přesypání čajové směsi. 

4. 

Roztřihneme čajový sáček a opatrně přesypeme obsah do našeho srdce. Když je hotovo, zašijeme i mezeru a nit ukončíme.

5. 

A ani to nebolelo! (Tedy až na těch pár bodanců jehlou). Sáčky můžete vhodně dozdobit štítky s povzbudivým textem, ale hlavně pamatujte - fantazii se meze nekladou, proč zůstávat jen u srdcí? :)

Více DIY nápadů najdete na mém blogu: http://ordinary-silly-things.blogspot.com

Krásné úterý, naše Votočářky :)

Jistě už jste všechny zvědavé na to, co nám o sobě prozradila naše hvězda Atigu. Tak se pohodlně usaďte a mrkněte na dnešní rozhovor :)

• Rozhovor s Tebou si přála spousta Votočářek. Určitě to není náhodou: na Votoči jsi velmi aktivní. Co Tě tady nejvíce baví?

Nejdřív bych chtěla slečnám poděkovat :-) Taková přízen se jen tak nevidí a mám opravdu velkou radost za ně . 
Co mě baví nejvíc? Bude to znít asi šíleně, ale VotočVohoz mě baví celý. Prohledávání novinek, čtení nových i starších fór, prostě jako celek... Jestli mám něco vypíchnout, jsou to fóra, které se týkají módy. Hrozně ráda sleduji co/kde si slečny koupily a za kolik (mám pak takový příjemný pocit závisti a radosti, jak kdybych si to všechno vlastně koupila sama :-D ) + diskuze s outfity, to je moje.

• Když se dívám do Tvého katalogu, vidím samé super stylové kousky. Na fóru jsi také založila téma OOTD - dnešní outfit. Jsi tady taková naše módní guru ;-) Sleduješ módní trendy a řídíš se jimi? Co nejraději nosíš?

Módní guru, to zní tak hezky a "vznešeně" :-D, díky, já si tak ani nepřijdu. Abych byla upřímná, módní trendy moc nesleduji (ono to samo praští do očí - je to vždy taková vlna krajek, asymetrických sukní a kožených rukávů - takže díky tomu si dám občas "pět a pět dohromady"). Spousta uživatelek mi píše, zda-li nevím, co se bude letos nosit, co bude IN a co je OUT. Bohužel, taky to nevím, díky tomu často dostanou odpověď: "Omlouvám se, vůbec nevím." Tuším, že mi z 70 % nevěří :-D. Módními trendy se neřidím, koupím to, co se mi líbí, nerozhoduji se na popud obchodních řetezců s oblečením - je však pravda, že jsem taky několika těmto "limitkám" propadla :-D Kdo sleduje výše zmíněné fórum (nebo jiné ohledně outfitů a oblečení) už ví, že vážně miluju šaty. Jsem pyšná majitelka několika unikátních kousků, které jsou perlou mého šatníku a hrdostí na ně se opravdu netajím - už aby bylo léto.

• Z Tvého katalogu je jasné, že taky hodně prodáváš. Co je podle Tebe pro úspěšný prodej nejdůležitější?

Nejdůležitější je první dojem. Jsme ženy a každá z nás se dívá prvně na obal, až pak se stará o to ostatní ;-).Když je oblečení zmuchlané na posteli s povlečením Spidermana (jo, teď přeháním, ale koukám na postel svého bráchy...  :-D) moc slečen neprojeví zájem. Stačí líp detailně nafotit a ať je kousek opravdu "basic", když vypadá dobře, zájemce se vždycky najde (a co teprve ta super cena). Takže holky, pořádně hezky nafotit, dát přiměřené ceny a uvidíte, jak se vám bude tenčit krabice s oblečením na prodej :-)

• Tvou doménou tady na Votoči je rozhodně fórum, aktuálně máš téměř 9 700 příspěvků na fóru :-) Kolik času na fóru trávíš? Jaká témata Tě nejvíce zajímají?

Mám takové čtyři oblíbené kategorie : 
- oblečení, 
- kočky, 
- nákupy, 
- ostatní :-D
U každé diskuze mám co říct . Jsou samozřejmě vyjímky, kde moc nepřispěji a to jsou věci, které se mě netýkají a nemám s tím osobní zkušenost (např.: barvení vlasů - vlasy si nebarvím, takže nemám čím přispět). Trávím tu vlastně celé hodiny, jakmile je čas, prolistuji nějaké diskuze - pak už vidím naštvaný obličej přítele a chápu to jako: "Odlož to nebo ti ten mobil seberu a koukej se mi věnovat." :-D

• Jaký byl zatím Tvůj nejlepší úlovek na Votoči?

Uf, nech mě chvilku pátrat v paměti... :-D Jelikož jsem tu toho koupila opravdu moc, je těžké vybrat ten TOP. Zabrousím do minulého týdne. Dlouho jsem hledala mé vysněné botičky značky Mel by Melissa - byly moje největší "MUST HAVE" v měsíci. Nikde nebyly k sehnání, všude vyprodané (2x už mi vraceli peníze ze 2 e-shopů :-D) nebo nebyla má velikost. No, a právě díky diskuzi na VotočVohoz se mi ozvala slečna, která je doma má, ale nesedí jí. Zaplesalo mi srdce radostí a v co nejbližší době už je očekávám :-) Takže ve zkratce, nejlepší úlovky jsou moje boty Mel by Melissa (mám jich odtud několik :-D). 

• Co to vlastně znamená Atigu a jak Tě ta přezdívka napadla?

Už jsem si myslela, že se na to nezeptáš :-D S touto otázkou se setkávám skoro denně a ráda to " Atigu " objasním :-). Bylo mi 8 let, když se mi narodil bráška Tomášek. Vždycky, když jsem přišla ze školy, na mě jen žbrblal tou miminkovskou hatmatilkou. Po nějaké době jsme si všimli, že na mě "pokřikuje" furt stejně. Atigu, atigu, atiguuuuu .... Má přezdívka tedy vznikla náhodou z úst mimča :-D Vysvětlujeme si to tím, že mu nešlo říct Dominika nebo Domča. Vlastně mi vymyslel "značku", která se se mnou táhne už do 8 let a každý mě pod tímhle názvem zná :-).

• Už nějakou dobu jsi i naší dobrovolnou moderátorkou? Spousta Votočářek si pod touto "prací" představuje vše možné i nemožné. Mohla bys uživatelkám popsat svou běžnou moderátorskou "směnu"?

​Hlavní rozdíl je asi mezi moderátorem a adminem. I když máme stejné odznaky, nemáme stejné "pravomoce". Opravdu hodně uživatelek mi píše (ale určitě i ostatním moderátorkam) o problémech s podvody. Věřte tomu, že vám pomoci opravdu chceme a to, že vás odkazujeme na e-mail party VotočVohoz, neznamená, že chceme mít klid. O co se ale staráme a můžeme něco změnit? Můžeme mazat předměty, které do katalogu nepatří (vždy zasíláme hlášení), nebo přesouváme diskuze, můžeme je také uzamknout.
A můj pracovní den na VotočVohoz? Projíždím katalog, koukám co je nového a pokud najdu nabídku, která nemá v katalogu co dělat, nebo je v rozporu s pravidly, okamžitě předmět mažu. Jediné co mi na "odznaku" vadí, je přístup některých uživatelek: "no jo, moderátorka..." Ne! Jsme obyčejné holky jako všechny ostatní, akorát máme práci navíc a musíme si dávat pozor na pusu, protože poslat někoho do končin se opravdu nehodí - a někdo by si to občas fakt zasloužil...

• Na závěr bych Tě poprosila o radu či doporučení pro ostatní Votočářky. Co myslíš, že je důležité pro získání přízně ostatních uživatelek?

 Hlavně budte milé :-) Podle mě milých a ochotných uživatelek ubývá a je to škoda, zbytečně si tím všichni odhání potenciální zákazníky. A bacha na pusu v diskuzích!

• A teď ještě rychlých 7 otázek: 

1) Tvá oblíbená barva? Modrá.
2) Tancuješ někdy bez hudby? V jednom kuse, občas si přijdu jako blázen :-D
3) Tvé oblíbené jídlo? Hrozně miluju špagety se sýrem a domácím kečupem! Mňam! 
4) Jsi líná? Ano, jsem opravdu hrozný lenoch. Občas ležím, mám vybitý telefon, ale nejsem schopná ani vstát pro nabíječku :-D Stydím se!
5) Dívala ses někdy na telenovelu? Matně si vzpomínám na Esmeraldu, ale neviděla jsem celý ani jeden díl :-D
6) Zpíváš si ve sprše? Ano, dá se tomu říkat zpěv :-D
7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Vždycky jsem chtěla být modelkou :-)

Zajímá vás o Atigu ještě něco dalšího? Využijte možnosti položit jí další otázky zde v diskuzi ;-)

Vaše parta VotočVohoz

​

Mám pro vás tip na hrozně jednoduché jednohubkové slané pečivo, ale nejspíš ho už znáte. Šneci z listového těsta! U nás vydrží vždycky jen tak jeden večer, no pořád si musíte brát další a další... :) Třeba se vám budou hodit jako inspirace pro silvestrovské pohoštění.

Budete potřebovat:

• listové těsto - nejradši mám babické..., ale klidně i více balení těsta, záleží kolik budete chtít šneků:)
• rajčatové sugo (nebo kečup)
• česnek
• drcená bazalka, můžete přidat i trošku chilli papriček
• šunka nebo třeba slanina, salám...a plátkový sýr
• vajíčko na potření a hladkou mouku na pomoučnění válu

Postup:

Těsto si rozdělím na dvě půlky, vyválím na asi tak na 3-5 mm silnou placku (čím bude těsto silnější, tím více v troubě naskočí), potřu rajčaty smíchanými s utřeným česnekem, bazalkou a chilli, pokladu plátky šunky a sýra a zaroluji. Pak rolku nakrájím (jako sushi :), naskládám na plech, potřu vajíčkem a posypu bazalkou na ozdobu. A hurá do (předehřáté) trouby! Peču tak na 150°, dozlatova. 

A je to...jednoduché, že?

Více najdete na mém blogu tady.

Krásný (už skoro jarní) den

Včera jsme vám ve fóru představili naši novou a už velmi šikovnou uživatelku Lindatran92. Pokud vás zajímá, co ji na Votoč přivedlo či jaké to je začínat s prodejem a nákupy, tak určitě mrkněte na dnešní rozhovor :-)

• Kde ses poprvé doslechla o Votoči a jak Tě napadlo si založit účet?

O Votoči jsem už slyšela mnohokrát od kamarádek, nevěnovala jsem tomu ale moc pozornost, protože jsem nevěděla, jak to vlastně funguje. Myslela jsem, že to je jen něco na způsob Ebay... Až před pár měsíci jsem se ve škole skamárádila s Votočářkou tessie93 a vždy, když jsem se jí ptala, odkud má nějaký pěkný kousek, tak to právě pokaždé bylo z VV. To mi nedalo a musela jsem si ten účet už založit :-) Teď jsem na Votoči každý den a už to hraničí se závislotí. Doufám, že brzy taky někoho takto navedu a nalákám, aby se přidal k nám, Votočářkám :-)

• Registrovala ses v prosince a nyní už máš téměř 40 komentářů. Jsou více z prodeje a nebo z nákupů? 

​Řekla bych, že zatím většina z nich je určitě z prodeje. Při založení účtu mě ani nenapadlo, že by se někomu mohly líbit moje věci a že bych tu něco prodala, spíš jsem chtěla zde jen nakupovat. I přesto jsem jen tak na zkoušku něco nafotila a hned první den se mi ozvalo několik slečen :-)
Za hodnocení jsem vždycky velmi ráda, většina dívek mi po obdržení balíčku ještě píšou zprávy a děkují mi...to mě vždycky hezky zahřeje u srdíčka, když vím, že byla s obchůdkem taky spokojená :-)

• Co se Ti na Votoči nejvíc líbí?

​Je určitě víc důvodů, proč jsem se zamilovala do VV. Nejvíc mě asi potěší, když tu najdu nějaký originální kousek či něco z minulých kolekcí, co jsem nestihla koupit či nemohla sehnat v mé velikosti. Nedávno jsem sháněla růžový kabát z loňské kolekce H&M, pár dní na to jedna prodejkyně nabízela tento kabát, ale v béžové barvě... zkusila jsem jí napsat, zda nemá kabátek i v růžové barvě, popravdě jsem ani moc nedoufala v kladnou odpověď, ale k mému překvapení ho slečna opravdu měla!! :-D Nemohla jsem uvěřit svému štěstí :-)
Dále mi udělá nesmírnou radost, když si s nějakou slečnou při obchodu rozpovídáme a píšeme si, jako kdybychom se znaly léta :-D Zatím jsem se setkala jen s milými přístupy a asi proto mě Votoč tak baví, cítím se tu jak doma :-)

• Spousta nováčků si stěžuje, že začít prodávat bez hodnocení je velmi těžké. Souhlasíš s tímto názorem? Jak se Ti dařilo prodávat úplně na začátku? 

​Věřím, že to může být pro mnohé problém, ale pro mě osobně nedostatek hodnocení nebyl nijak velkou překážkou. Úpřímně jsem se spíš bála, že můj původ by mohl hrát roli, ale Votočařky byly vždycky moc milé a podle počtu prodejů můžu říct, že ani toto nebyl problém :-) U prvních prodaných kousků jsem měla vždy více zájemkyň a obchůdky proběhly rychle a bez problémů. Chce to nafotit oblečení na sobě a nemít je jen položené na posteli, hezky se rozepsat u popisu produktu... A taky hlavně dát dobrou cenu samozřejmě, pak už vše půjde jak po másle ;-)

• Co si myslíš, že je pro úspěšný prodej předmětů nejdůležitější? 

​Podle mého názoru milý přístup a úpřímnost jsou asi nejvíc důležité věci. Pokouším se vždy najít všechny vady a vypsat je, pokud má slečna nějaký dotaz, tak odpovědět úpřímně a ne tak, abych jen něco prodala. Taky vybírat věci, které jsou v dobrém stavu a ne všechno, co najdu ve skříni :-) Je to celé jen o domluvě a já jsem taková upovídaná, takže mi to nedělá problém :-)

• Na VV je kromě obchodování velmi populární také blog či fórum, sleduješ dění i zde?

​Blogy miluju, sleduju jich hodně a chtěla jsem vždycky mít i svůj, ještě si ale nevěřím dost na to, abych si ho sama založila - hlavně kvůli mé postavě, nejsem moc hubeňoučká :-D Mimo módu se zajímám i o kosmetiku a parfémy, možná o nich bych mohla někdy zkusit něco napsat... Anebo psát o věcech, které by se neměly nosit, takový to módní peklo :-) To by mě asi bavilo nejvíc :-D 
Fórum si zatím jen pročítám, ještě se moc stydím napsat nějaký komentář či příspěvěk :-)

• A nakonec trošku z jiného soudku... co Ty a móda? Máš nějaký oblíbený styl či oblíbenou značku?

​Móda je pro mě, jako pro většinu holek, nezbytnou součástí mého života. Baví mě experimentovat, ráda měním styl, vybírám si oblečení podle nálady, ale nejvíc se mi líbí styl elegantní. Vždycky jsem obdivovala ty dokonalé dámy na podpatcích. V módě mě asi hodně ovlivnila Coco Chanel, miluju její parfémy a modely... jednoduchá, ale neskutečně rafinovaná elegance. Až budu mít víc našetřeno, první věc, kterou si koupím, bude určitě Chanelka :-)

A na závěr ještě naše rychlá sedmička :-)

1) Tvá oblíbená barva? Champagne, béžová.
2) Tancuješ někdy bez hudby? Ano :-) Zpívám si ještě u toho, ale musím si být jistá, že mě nikdo nevidí a neslyší.
3) Tvé oblíbené jídlo? Thajská kuchyně a z české je to určitě svíčková :-D
4) Jsi líná? Neřekla bych doslova líná... dokážu se ale celý den válet a nic nedělat (a dělám to ráda).
5) Dívala ses někdy na telenovelu? Ano, na Esmeraldu :-)
6) Zpíváš si ve sprše? Když mám dobrou náladu, tak ano, pustím si rádio a zpívám si k tomu.
7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Diplomatkou a létat po světě.

Zajímá vás ještě něco dalšího? Ptejte se zde na blogu!

Vaše parta VotočVohoz

Vzpomínkový a sentimentální. O dvou rodinách a čtyřech dětech. O tom, co mi au-pair dala. Jak jsem objevila kouzlo Skansenu.

Shrňme si to. Ve Švédsku jsem strávila větší část minulého roku, od června do Vánoc. Pět měsíců jsem bydlela na venkovské samotě u rodiny, která vlastnila traktory, kombajny, kus pole a dvě malé holčičky. V listopadu jsem si odskočila domů pro zimní kabát a jela zpátky, do světa naprosto odlišného, do Stockholmu. K rodině se dvěma ještě menšími dětmi, která bydlela v úplném centru hlavního města. Tak diametrální rozdíl, že jsem to musela nějakou dobu rozdýchávat.

Byl to zpětně velice odvážný krok – sbalit si kufry a odjet pryč, tisíc kilometrů na sever k rodině, kterou jsem v životě neviděla. Na pět měsíců s dvěma taškami. Vědět, jaká samota a pusto mě tam potká, nevím, zdalipak bych se znovu odvážila. Ale zkusit se má všecko a život máme jen jeden. Takže ne, nelituji ničeho, ptáte-li se na tohle. Potkala jsem soustu úžasných lidí (v kategorii 60 – 85 let), dala si s nimi fiku, zpívala ve sboru, přečetla spoustu švédských knih a ještě více kuchařek. Ujasnila si plány do budoucna a zjistila, jak se žije švédským zemědělcům. Napáchala jsem pár škod. Rozbila historickou váhu a drahou misku. Ale navařila jim a napekla na dlouho dopředu (když člověk nemusí ty ingredience kupovat, to se to pak vaří). Objevila jsem krásu stockholmských uliček a musím vám říci – jeďte do Švédska, do hlavního města anebo kamkoli, protože tak nádhernou zemi jen tak nenajdete. Dobře, projevuje se zde moje zaujatost severskostí, ale i tak. Je tam úžasně.

Přijela jsem domů. Po šesti měsících, švédském létě, podzimu a zimě a neschopnosti napsat český text gramaticky správně a bez chyb, jsem konečně na půdě rodné, totiž moravské. Získala jsem přístup ke svému šatníku. Nevíte, jak je to úžasný pocit. Pocit, kdy se Robinson navrací z opuštěného ostrova do civilizace. Můžu si vybrat šaty, kabát, jeden z deseti párů bot a softshell už ne, děkuji. Že jsem marnivá? Tak ať!

Ráda se pro změnu budu věnovat akademičtějším účelům, než pokusům udržet dvě neposedné holky u večeře a následně je donutit, aby tedy jedly. Raději se (konečně) vrhnout na tu bakalářku, ona se sama nenapíše.

Když jsem přijela domů, musela jsem pořádně provětrat skříně a udělat si pořádek ve věcech. Po půl roce Švédska mi došlo, kolik věcí vlastně nepotřebuji. A to nevztahuji jen na oblečení. Udělala jsem si pořádek v hlavě, zjistila, co je důležité a jak chci, aby můj život vypadal dál. Že chci péct a tak vlastní kavárna se taky snad jednou povede. Že, když kolem máte ty správné lidi, kteří vás podporují, i když je to jen přes Facebook a Skype, může člověk přijít na spoustu věcí a taky se jich hodně naučit. Zjistila jsem, že opravdoví přátele na vás nezapomenou, ani když každý večer sedíte s notebookem na kolenou, ačkoli internet padá, a já se málem ukousala nudou a umřela na samotu. A že i ten, kdo vás má rád, zvládne dlouho čekat.

Pochopila jsem, že zvládnu strávit pár měsíců v cizí zemi, i když je to občas krušné a bez pláče se to prostě někdy neobejde. A že jednou to stačilo. A že taková zkušenost vás změní a nic nebude tak úplně jako dřív. Jistě, Brno se nezmění, ale člověk ano. Posune se dál, řekněme. A stane se zodpovědným (teď pozor, na to mám i papír).

Kus jiného pohledu. Představte si rodinu, která au-pair zaměstnává. Jak těžké to musí být pro ně, svěřit své děti osobě naprosto cizí, o které ví velké vzduchoprázdno. Jak velkou důvěru ve vás ti lidé musí mít a vy je nemůžete zklamat. A že když před vámi sedí ty roztomilé a nádherné (a i poněkud rozmazlené, ve srovnání s našimi poměry) děti, jste v koncích. Ta práce je skvělá a připraví vás do života (jednou přece taky plánujete děti). Taktéž působí jako uvědomění si, jak těžké je se o děti postarat, nejlepší způsob antikoncepce, jak říkávala jedna z mých švédských maminek.

A nyní něco praktičtějšího a užitečnějšího než moje nekončící a švédské království opěvující řeči. Au-pair World, tam se podívejte. Nejlepší stránka na světě, pokud hledáte tenhle typ práce. Existuje i spousta dalších stránek, třeba taková Scandinavian au-pair, ale neznám nikoho, kdo by tam práci skutečně dostal. Nečekejte, až rodina napíše vám, ale pište jim samy. A pak hlavně nečekejte, že všechny rodiny odpoví. A jestli odpoví, nečekejte ano, potká vás spousta odmítnutí, ale jednou to přece vyjít musí, že.

Stockholmský Skansen je pojem. Alespoň pro ty z nás, které pracovaly jako průvodkyně v některém z českých skanzenů. Leží na konci a je obrovský. S vývojem průmyslu a zemědělství ze země mizely staré a typické stavby a proto byl někdy koncem 19. století založen Skansen, který tuto tradici udržuje a ukazuje. Projdete všemi částmi Švédska, od Laponska na severu až k úplnému jihu země. Od nejchudších zemědělců k sídlům bohatých. Můj údiv nad tím, jaký skorozámek tam stojí, byl ve srovnání se skanzeny českými pochopitelný. Toho muzeum neukazuje jen domy chudých, ale i městské prostředí a život bohatší vrstvy. Asi chápete, že je to tam opravdu veliké. Mají tam lachtany, medvědy, soby, losy a jeden z nejkrásnějších výhledů na město.

Slovo „skans“ znamená pevnost a s nějakým muzeem nemá absolutně nic společného. Ale protože Skansen ve Stockholmu je nejstarší na světě, bylo toto slovo přejato do spousty dalších jazyků a označuje jednoduše muzeum v přírodě.

Hodně štěstí vám, milé au-pair i vám, které o tom přemýšlíte. Rozhodně zkuste, nemáte co ztratit, když bude nejhůře, vždycky můžete odjet domů, a taková zkušenost je k nezaplacení.

Byla jsem au-pair, slečna na hlídání. Děkuji za pozornost. Všechny předchozí díly mého deníku najdete tady.

P. S. Pro zájemkyně tu mám fotku mého švédského tatínka z dob jeho kariéry modela. Sekne mu to, co?

Ahoj, ahoj :)

Stejně jako v několika posledních týdnech, přichází i dnes na řadu rozhovor s jednou z našich hvězd. Jak už jste se mohly dozvědět na fóru, tento týden věnujeme jedné z našich nejstarších Votočářek. I když je Empathy ještě mladá slečna, služebně se na Votoči řadí k opravdovým pamětnicím :-D

• Na Votoči jsi před pár dny oslavila 3. výročí. Pamatuješ si ještě na své začátky? 

Na začátky si pamatuji moc dobře. Zaregistrovala jsem se zde hned, jak jsem se o VotočVohoz dozvěděla, a byla jsem naprosto nadšená. Nejdříve jsem začínala prodejem oblečení, které jsem neměla kam dávat. Zároveň jsem tou dobou začínala vyrábět i šperky z pryskyřice a VotočVohoz mi určitě k mým začátkům moc pomohl. Například tak, že se o mne dozvěděly holky, které by mne třeba ani nikdy na internetu nenašly.

• Každý projekt projde od svého začátku spoustou změn. Jak si myslíš, že se od svého začátku změnil právě Votoč?

Myslím si, že od založení až dodnes se změnilo v podstatě úplně všechno. Líbí se mi, že lidé, co se o server starají, sledují různé novinky, hned je aplikují a také hodně modernizují. Je vidět, že se o to starají rádi a dělají to hlavně pro nás uživatele jednodušší a jednodušší :-) Já například hodně oceňuji aplikaci do mobilu, kterou hodně používám, jednoduché a rychlé nahrávání nových předmětů a také novinku hashtagy!

• Myslíš, že začínat nyní s prodejem je složitější? Jak podle tebe nejlépe zaujmout kupující?

Dnes je všude obrovská konkurence, takže bych určitě ostatním poradila vydržet, snažit se, stále vymýšlet něco nového a hlavně to nevzdávat, i když se úspěch nedostaví hned. Nejdůležitější, co lidi zaujme na první pohled, je hezká fotka. Proto si na focení dejte vždy záležet nejvíce. :-)

• Jako uživatelka jsi velmi oblíbená. Kromě komentářů o tom svědčí i téměř 700 uživatelek, které Tě aktuálně sledují. Máš nějaký recept, jak si získat takovou oblibu?

To se strašně těžko odhaduje, ale asi to bude tak, jak už jsem psala výše. Dobrá fotka dělá hodně a u mne to možná budou i originální motivy šperků, které se snažím navrhovat podle sebe, mé povahy a mé nálady a věřím, že se s nimi spoustu lidí dokáže ztotožnit. Dále dělám šperky na přání, takže si vlastně každý může navrhnout svůj motiv a tím vlastně zapojit trochu svého kreativního ducha do šperku, který pro něj potom vyrobíme.

• A co nakupování na Votoči či blog a fórum? Zajímáš se i tohle?

Na fóra jsem jeden čas chodila hodně, sama jsem nějaká zakládala a získala z rad ostatních holek hodně inspirace :-) Nyní už na to bohužel tolik času nezbývá, až budu mít více času, určitě se do diskuzí zapojím moc ráda. :-) S tím nakupováním mám nyní trošku smůlu. Jelikož jsem se vrátila ze Španělska, kde jsem půl roku studovala, spíše bych si nejdříve potřebovala koupit větší skříň a až potom můžu zase začít nakupovat. Nyní si dávám raději trošku pauzu :-)

• Kdybys mělo vypíchnout něco, co se Ti tady opravdu líbí, co by to bylo?

Líbí se mi, kolik lidí VotočVohoz pravidelně sleduje a tím pádem i široká nabídka oblečení a doplňků. Myslím, že pokud někdo něco shání, zde na Votoči to vždycky najde, což je bezvadný. Někdy trávím hodiny v obchodech a hledám něco konkrétního. V podstatě se mi ještě nikdy nepovedlo v obchodě najít v daný čas to, co hledám. Místo toho tady to najdu do pár minut vždy zaručeně. :-)

• Teď trošku zabrousím k Tvým handmade výrobkům... kde bereš inspiraci?

Jak už jsem se zmínila, inspiraci hledám hlavně v sobě. Výrobou šperků v podstatě vyjadřuji sama sebe. Inspiruje mne třeba hudba, roční období, různé oblečení, látky, internet... V podstatě vše, co je kolem mne. Snažím se nikoho nekopírovat a to tak, že se nedívám tolik na to, co vytváří z pryskyřice má konkurence. Naopak sleduji designery, kteří vytvářejí naprosto něco jiného, odlišné techniky a odlišný design. Velkou inspirací jsou mi ale také moji zákazníci. Když vidím, že je o něco zájem, vždycky na to téma něco vymyslím.

• Kdy jsi zjistila, že výroba šperků už je vlastně spíše Tvou prací, než jen koníčkem?

Zjistila jsem to v době, kdy jsem si uvědomila, že nemám čas na žádnou další brigádu a že naopak potřebuju někoho, kdo by mi s tím pomáhal. To bylo takové uvědomění si, že už to opravdu nebude jen moje tvoření si pro radost. Tohle vše přišlo asi s mými začátky výroby šperků na svatby a výrobou manžetových knoflíčků.

• A na závěr, jak bys zhodnotila své tříleté působení na Votoči?

Nějakou dobu jsem se Votoči věnovala opravdu hodně, někdy jsem naopak neměla čas sledovat vůbec nic. Rozhodně ale nikdy nebudu litovat toho, že jsem si tenkrát zde založila účet. Zpočátku jsem vůbec nevěděla, jestli to není zase jen další zbytečný profil, ale postupem času jsem byla hodně překvapena, jak se to vše rozvinulo a rozjelo. Jsem moc ráda, že jsem zde už od začátku a mohla jsem být součástí veškerého vývoje.

To není vše, ještě nesmíme zapomenout na rychlou sedmičku:
1) Tvá oblíbená barva? Moje oblíbené barvy najdete v mých špercích... Ale jinak asi modrá.
2) Tancuješ někdy bez hudby? O tom jsem nikdy nepřemýšlela, na hudbu tancuju neustále, ale bez hudby to není ono :-)
3) Tvé oblíbené jídlo? Je těžké vybrat pouze jedno jídlo, ale když to musí být tak třeba to, co jsem právě dojedla. Marocký kuskus.
4) Jsi líná? Jsem líná jen když je venku ošklivo a nic nemusím, jinak jsem naopak velmi hyperaktivní workoholik :-)
5) Dívala ses někdy na telenovelu? Samozřejmě, to sledoval asi snad každý v pubertě. Pamatuju si, že jsem milovala Divoký Anděl s Natalií Oreiro :-D
6) Zpíváš si ve sprše? Ne.
7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Chtěla jsem být módní návrhářkou.

Máte ještě další otázky, které byste Empathy alias Leoně, chtěly položit? Neváhejte se zeptat níže v diskuzi!

Vaše parta VotočVohoz

Tenhle příspěvek jsem původně chtěla nazvat "Vzpomínky na Afriku", protože jestli jsem někdy ochutnala nepřekonatelně dokonalé mango, bylo to v Tanzanii. Aby ne, tam jim mango roste jako u nás jablka. Kokosy na plážích Zanzibaru, pohoda, klídeček, šumění moře... Jak si to připomenout nejen na fotkách? V časopisu Albert v kuchyni mé oko zbystřilo recept na toto smoothie. 

Zralé mango je dnes docela dobře k sehnání na tácku po dvou kusech (k dostání například v Albertu nebo Tescu), řetěžce prodávají manga i na kusy, ale ty jsou většinou potřeba nechat dojít doma v pokojové teplotě (pozor na hnědnutí a následnou hnilobu). Bohužel tato manga se k nám dostávají nedozrálá, nedostane se jim tolik potřebného sluníčka, takže jsou samozřejmě chuťově někde jinde, ale někdy se dá narazit na dobrý kousek. A kokos? Zapomeňte na plechovky, kupte si čerstvý. :-) V tomhle případě jsem byla i já nováček co se týče otevírání kokosu. Stačilo trochu googlit a za nedlouho už jsem si strouhala čerstvý kokos. Ještě doporučuji při nákupu ořechem zatřást - ujistit se, že je v něm tekutina a zkontrolovat, aby nebyl nikde nahnilý. Jak tedy na otevření? Na skořápce kokosu najdete tři dírky, při čemž pouze jedna je tak měkká, aby se dala prorazit. Mně na to postačil otvírák na víno nebo může použít špejli na špízy atp. Vodu si vylejeme kam potřebujeme. Troubu rozpálíme na 200 stupňů a kokos do ní vložíme na cca půl hodiny. Skořápka buď sama praskne, nebo praskne velmi rychle po silnější aplikaci paličky na maso, jak jsem to udělala já. :)

Takže máme kokosovou šťávu, mango zbavíme slupky a nakrájíme na menší kusy. Spolu s jogurtem rozmixujeme ponorným mixérem, nalijeme do sklenic, ozdobíme plátky čerstvého kokosu a můžeme podávat. :)

Další recepty a nejen to naleznete na http://ladykerstyn.blogspot.cz :-)

Krásný den, Votočářky :-)

Týden nám zase utekl jako voda, a protože už se stalo skoro tradicí, že každé úterý máme na blogu rozhovor s některou z našich hvězd, nebude tomu jinak ani dnes. :-) Včera jsme vám na fóru představili naši značkovou Votočářku Hanyhorr, která vám toho v rozhovoru prozdraví daleko více!

• Podle našich statistik jednoznačně vedeš v prodeji značkového oblečení. Nakupuješ výhradně ve značkových obchodech?

Ano, jedině ve značkových. Třeba u vietnamců jsem nebyla od střední, tam jsem nakupovala, než jsem si začla vydělávat. Ale oblečení není jen moje, mám dvě mladší ségry a jednu supr kamarádku ze Slovenska, kterou jsem poznala tady, občas mi pošle své oblečení a já jí to prodám u sebe :-) Prostě tím žiju :-) Baví mě to, to jde asi i vidět :-)

• Jaká je Tvá nejoblíbenější značka? 

Momentálně cokoliv, co obleču :-D Před těhotenstvím jsem měla velikost 34-36, teď 44, takže to taky všude nemají :-( A v nejbližší době to ani jinak nevidím :-) Milovala jsem značku Bershka, nic jinýho jsem ani nenosila, ale teď vede Cropp a vše, co je balonovýho střihu a schová bříško a zadek :-)

• Patříš mezi nejlepší prodejkyně na Votoči. Jak zvládáš starost o dvě děti a ještě vyřizování obchodů? 

Není to tak pracný, i když nebýt na MD, asi bych toho tolik nezvládala... Ráno nemusím vstávat moc brzy, takže hodně u netu sedím po večerech a nocích, když kluci spí. Nahrávání předmětů taky jedině, když mám volno a to beru hodně do podrobna, vše hned oměřuju, fotím detaily, materiály hledám na štítkách, popíšu třeba zašitou dírku v podpaží, aby se pak holky už nemusely na vše ptát, to ušetří hodně času. A poštu kloubím když jedu pro syna do školy :-) Takže ono se to dá.

• Můžeš nám prozradit své tipy na to, jak úspěšně prodávat? 

Nemám asi žádné tipy. Slyšela jsem tady na sebe nejen chválu, ale i kritiku, že jsem drsná, namyšlená atd... Spíš jde o to, že mám jasně daná nějaká pravidla a trvám na jejich dodržování... Protože se tu rozmohl trend mladých holek, pro které je to tu spíše zábava - objednávat a pak se už neozvat atd... Taky jde o styl a vkus, což myslím mám. A pak to hezky vyfotit, aby to odpovídalo, nejlepší je fotit venku, jsme zjistily. Vyjde krásně barva, materiál, střih, prostě všechno, domů pak holkám dojde to, co viděly na fotkách a to dělá hodně.

• Máš moc krásné katalogové fotky. Pomáhá Ti někdo s focením?

Pomáhá mi ségra, je to moje modelka. Přemýšlela jsem nad pannou, ale dokud jí to baví, je to určitě lepší na ní :-)

• Čteš na Votoči třeba i fórum nebo blog?

Jo, občas mě vpravo zaujme nějaké téma, tak si počtu :-) Ale kolikrát mě udivuje, jak jsou tady holky odbornice na všechno - zdravou výživu, módu, vztahy, zákony, zvířata, kosmetiku... A rejpalky :-) Člověk se i pobaví :-)

• Na závěr už tradiční otázka: co se Ti na Votoči nejvíc líbí?

Je supr, že je tady tolik holek, že se to tak rozjelo. Velký výběr všeho, snadné vyhledávání, . Prodávala jsem na několika jiných serverech, ale tady jsem vážně spokojená nejvíc, celkově :-) Už tu mám i stálé zákaznice :-)

A ještě nesmíme zapomenout na rychlou sedmičku:

1) Tvá oblíbená barva? Růžová, to jde asi vidět. V kombinaci s černou a šedou. 

2) Tancuješ někdy bez hudby?Se sluchátkama v uších to pro ostatní může vypadat jak bez hudby a asi zajímavě :-D Ale jinak ne, jedině s hudbou...

3) Tvé oblíbené jídlo? Kuře na všechny způsoby, ale úplně nejvíc kuřecí řízek a kuřecí prsa na kari a kuskus. 

4) Jsi líná? Někdy dost :-)

5) Dívala ses někdy na telenovelu? Joo, to jsem byla teda mladá ještě, dávali poprvé tu Esmeralda se jmenovala myslím :-)

6) Zpíváš si ve sprše? Ne. 

7) Čím jsi chtěla být jako dítě? Baletkou.

Nezapomeňte se Hanky zeptat na cokoliv, co vás zajímá. Prostor máte zde v diskuzi.

Vaše parta VotočVohoz