Namaste! Po mém prvním článku o józe, který byl obecnou agitkou k této krásné technice rozvíjení sebe sama jak po stránce fyzické, tak psychické, dnes několik již zcela praktických tipů pro ty, kteří za sebou již mají prvních pár lekcí, nebo alespoň zamluvenou hodinu.
Jógu můžete praktikovat všude a jakkoli.
I doma na stole s hučkou na hlavě. Jen váš muž si bude myslet, že jste trochu magor ;)
1. Zapomínáme dýchat. Dech je jednou z nejdůležitějších a nejpřirozenějších potřeb člověka. Ale pokud dýcháme skutečně jen pro to, abychom dopravili kyslík k alveolokapilární membráně v našich plicích a předali ho do krve, je to špatně. Umění práce s dechem ztrácíme během dětství a není se čemu divit. Nikdo nás neučí jak ho ovládnout, používat, soustředit se na něj. Dech ovlivňuje nejenom správné fungování těla, ale také psychiku a naše mentální rozpoložení. Dalo by se říci, že není jógy bez dechu. Váš čas věnovaný józe by měl vždy zahrnovat dechové cvičení, kdy se budete soustředit na tzv. plný jógový dech. Ten se skládá jak z dechu břišního, tak hrudního. Při provádění ásan se držte instrukcí lektora, který vás k nádechu a výdechu bude vybízet ve správných chvílích. Pokud cvičíte doma, není to problém. V knihách je vždy popsáno, jak s dechem při cviku pracovat. To jen dokládá, jak je tato praktika nedílnou součástí celého cvičení. Nakonec, je to velmi intuitivní. Když se mezižeberní svaly rozpínají a hrudník expanduje, provedeme inspiraci. V opačném případě, při rotacích, krajních extenzích, či jiných pohybech, následuje expirium. Pokud s dechem nestačíte, zvolněte. Vnímejte vše jako odpověď svého těla a nikdy tyto signály neignorujte.
"Častou chybou je zadržování dechu při namáhavé poloze, a to nejen při cvičení jógy. Naopak, naučte se uvolněně prodýchat svůj hrudník i břicho. Uvidíte, že vaše svaly lépe spolupracují a mozek se dokáže lépe soustředit."
2. Ignorujeme své tělo. Některým to možná bude připadat, jemně řečeno, pitomé. Vždyť kdo jiný má mé tělo pod kontrolou, než já sám? Ale poznejme rozdíl mezi kontrolou a spoluprácí, naučme se cítit, co skutečně potřebujeme a naslouchat tomu, co můžeme slyšet jenom my. U každého cviku se soustřeďte, na provedení i sebe sama. Je důležité rozeznat bolest, která varuje před přetažením, od lehkého dyskomfortu, který může provázet určité ásany. Pokud začínáte, časem poznáte, o čem mluvím.
Správný lektor se vždy na začátku cvičení ptá, zda má někdo z přítomných potíže s určitými klouby, zejména koleny, popřípadě jiné potíže. Nestyďte se a přihlaste se. Také se nikdy nezapomeňte ozvat, pokud jste těhotná. Některé ásany jsou v těhotenství kontraindikovány.
"Pamatujte, že každá náročnější ásana má modifikaci pro začátečníky. Pokud vás učitel předvádí ásanu, která je mimo vaše možnosti, požádejte ho o jinou variantu. Konečného výsledku dosáhnete mnohem snadněji a lépe, když půjdete přes tento mezistupeň. Snažit se hned na žačátku o něco, co nás jen stresuje, nevede nikam v žadném ohledu života."
3. Porovnáváme se s ostatními. Děláme to všichni. Po očku pozorujeme ostatní ve skupině, zda-li oni zvládnou cvik lépe. A pokud nám něco jde, mžouráme i tak. Chceme se ujistit, že jsme opravdu nejlepší. Je to zbytečné a odvádí to naši pozornost od toho důležitého, tedy soustředění na sebe sama. Každý jsme jiný a jóga je o sebeobjevování. V sálech na cvičení jsou často zrcadla (protože se tam praktikují i jiné sportovní aktivity), ale pro jógu jsou poměrně zbytečná. Když cvičím s více lidmi, vždy si vyberu místo úplně vepředu, kde mám vizuální kontakt pouze s tím, kdo předcvičuje. Pocitem, že vás všichni zezadu pozorují, se nenechte znervóznit. Sami se sebou mají práce dost ;)
Napiště mi své postřehy a zážitky a vaši oblíbenou ásanu! Phir milenge, D.